Plánujete přestup v Číně a zajímá vás, jak si zarezervovat tranzitní hotel zdarma u China Eastern? Tato letecká společnost nabízí svým cestujícím skvělou výhodu: bezplatný tranzitní hotel při mezipřistání v Šanghaji! Následující průvodce vám krok za krokem ukáže, jak si hotel zarezervovat, na co si dát pozor a jak se dostat z letiště až do hotelu.
Gratuluji předem k získání dalšího zážitku, na který se jen tak nezapomíná. A pokud jste nezmeškali můj předchozí článek o přípravách na cestu, jste už skoro experti. Teď je čas přejít k dalšímu kroku – a tím je rezervovat hotel zdarma při přestupu!
Kdo má nárok na tranzitní hotel zdarma u China Eastern?
První podmínkou je mít koupené letenky s aerolinkou China Eastern Airlines, jejíž hlavní hub je právě v Šanghaji. China Eastern je členem aliance SkyTeam, což vám může navíc také umožnit získávat a využívat míle v rámci partnerských aerolinií.
Na letence vyhledejte písmenko, které značí knihovací třídu. Pokud tam najdete Z, na hotel zdarma při přestupu bohužel nemáte nárok. Avšak pokud tam Z nebude, nárok pravděpodobně máte a můžete přejít k dalšímu bodu.
Občas se stane, že tranzitní hotel cestujícím aerolinka neposkytne, ale dá vám místo něho vstup zdarma do letištního salónku, což vůbec není k zahození. V salónku se totiž nachází jídlo, pití a sprchy zdarma!
Poskytované ubytování
Nárok na výběr konkrétního hotelu tak nějak nemáte. Aerolinka vám prostě nějaký přidělí. Ale zadarmo darovanému hotelu na hvězdičky koukat nebudeme, že. Hotely v Šanghaji, o kterých vím, že je aerolinka doposud přidělila, jsou následující: Shanghai Shahai International Hotel, Ramada Shanghai Pudong International Airport East Station, Hotel Shanghai Linzhen a Primus Hotel Shanghai Sanjiagang. Vždy jsem ale zatím vybírala jen nekuřácké a tiché pokoje, tak je možné, že kdybyste tuto možnost nezaškrtli, dostanete nějakou dobrodružnější variantu.
Jak rezervovat tranzitní hotel zdarma u China Eastern přes jejich appku
Instalace aplikace a registrace
Budiž vám pro rezervace tranzitního hotelu poslouží následující videonávod. Nejprve je nutné si samotnou aplikaci China Eastern nainstalovat a také se do ní zaregistrovat (pokud ještě nemáte účet) nebo se do ní přihlásit. Rezervace tranzitního hotelu pak může být provedena v čínské verzi této aplikace.
Postup rezervace v čínské verzi aplikace
Na konci procesu získáš QR kód, který si printscreenuj a ulož. Když pak fotku následně přeložíš s pomocí Google Translate, zjistíš, do jakého hotelu Tě umístili.
Jak se dostat z letiště do hotelu
Možnosti dopravy zdarma s China Eastern a jak se orientovat na letišti v Šanghaji
Od aerolinky mám informaci, že doprava do hotelu je ve vlastní režii cestujících. Praktické zkušenosti mám ale jiné. Na letišti (může to být při výstupu z letadla, ve frontě na víza apod.) obvykle na cestující čeká někdo z aerolinky s jejich jménem na papíře a informacemi ohledně ubytování a dovede je skrze procedury až k autobusu nebo k hotelovému taxíku. Autobus/taxík je zdarma a čeká na cestující na terminálu 6 u odletů ve 3. patře.
U východu z letiště zřejmě potkáte několik taxikářů soukromníků, kteří se vám budou snažit prodat předraženou jízdu taxíkem s nimi. Poděkujte jim a odejděte. Pro případy, že by na vás nikdo z aerolinky nečekal ani v těchto místech (také už se to stalo), mějte určitě offline trasu do hotelu předem připravenou, ať víte, které MHD a odkud na dané místo jezdí nebo kolik by zhruba mělo taxi stát (bookněte ho např. přes appku Didi). Můžete také případně zkusit kontaktovat váš hotel.
Cestu zpátky je pak možné zabookovat na hotelové recepci.
Jak probíhá check-in v tranzitním hotelu China Eastern
V hotelu by mělo stačit ukázat potvrzení o rezervaci hotelu z jejich mobilní aplikace.
Check-in probíhá hned po příchodu (většinou okolo 8:00), check-out může být třeba kolem 14:00, ale taky se může stát, že vás nechají na pokoji až do večera. Počítejte s tím, že ani v hotelu nebudou umět anglicky, bude se tedy hodit offline překladač a VPN (nebo eSIM od Airalo a když zadáš při prvním placení slevový kód SIMONA9285, dostaneš 3 USD slevu a já taky).
Navíc po dlouhém letu vás čeká odměna – teplá sprcha a možná i snídaně. Co víc si přát?
Zpátky na letiště
Palubní lístky neboli boarding passes byste měli obdržet na oba lety už na letišti v Evropě, zavazadla vám poletí až do cílové destinace (tuto skutečnost si ale předem určitě ověřte při odbavení na letišti). To, že se nebudete potřebovat znovu odbavit, by mělo usnadnit průchod šanghajským letištěm na další let. I tak ale buďte na letišti raději třeba 2 hodiny předem.
Když trošku prošmejdíte letiště v Šanghaji, najdete k dispozici fontánky s vodou, ale pozor, voda z klasického vodovodu není pitná. Pro pohodlné spaní úplně přívětivé samotné letiště není, avšak pokud cestujete s karimatkou, tak se nějaký příhodný koutek jistě najde (viz fotka od Erika na konci článku).
Zkušenosti cestovatelů s tranzitními hotely zdarma u China Eastern
Evelína (Shanghai Shahai International Hotel):
Podávám hlášení o mém tranzitním hotelu. Docela sranda. Ihned za tubusem na nás čekala paní s mým jménem a dalšími pěti lidmi. Dala nám k vyplnění formulář nutný pro vstup do Číny.
Vyplnili jsme a poslala nás do fronty, kde se tyhle formuláře předávaly a snímali nám otisky prstů a kontrolovali ksichty na pasech. Na mě si paní musela zavolat pomoc, nevěřili mi, že tenhle unavenej ksicht je ten stejnej jako na mým pase – poučení: fotit se na pas nenamalovaná a s mastnejma vlasama.
Pak nám paní oznámila, že naše odbavené kufry zůstanou na letišti, ale na to jsem se jí musela prvně zeptat. Sama od sebe by nám to neřekla. Anglicky moc neuměla, ale když člověk zpomalil a přidal gestikulaci, pochopila.
Pak byla vtipná situace. Prej, že pojedeme busem do hotelu. Když jsme se po té kontrole našich ksichtů sešli, řekla nám:
“You wait here, you go by bus.” Otočila se na mě a řekla mi:
“You are Evelína? You go to another hotel, you go by car.”
Když jsem se snažila zjistit WHY? Nedokázala mi odpovědět. Byla úplně rozrušená, vyděšená, zmatená. Chudák. Dovedla mě k řidiči, ten mě naložil a jeli jsme. V tu chvíli jsem fakt nevěděla, jestli mám psát závěť a týpek mě někam unese a prodá do otroctví nebo jestli jedem na hotel. Neuměl anglicky ani HELLO. Ukázala jsem mu ten hotel, co jste mi poslali a on kýval, že tam jedem prej.
Na hotelu byla taky sranda. V názvu hotelu mít international a neumět mezinárodní řečí – angličtinou mě fakt pobavilo. No nic!
Byla jsem připravená, nažhavila překladač a bylo to. VPN nebylo třeba, měla jsem zaplacená mezinárodní data přes aplikaci Airalo, doporučuji. 5GB za 17$ americkejch (pozn. red.: s kódem SIMONA9285 pak získáš ještě pár dolarů slevu).
Na recepci po mě chtěli nějaký booking code, prej od vás. Ukázala jsem jim email od vás s printscreenem o zabookování hotelu s QR kódem. Dali mi kartu k pokoji, kartu na snídani, a zeptali se mě, kdy mám být zas na letišti. Ukázala jsem letenku a recepční řekla:
“Ajjj that’s late. We will take you by car. Be here at 21.”
Na pokoji jsem neměla časové omezení a mohla tam být vlastně od těch 8 ráno, kdy jsem přijela, do těch 21h večer, zato ostatní v tom jiném hotelu byli vykopnuti ve 14h, jak jsem zjistila později. Alespoň je prej taky odvezli zpátky na letiště. Jo a jeli teda taky autem ne busem, jak paní tvrdila na začátku.
Vyspala jsem se a když jsem přišla na recepci, okamžitě ke mě spěchali dva maníci, jeden v obleku, jeden řidič. Řidič mi vzal kufr, ten v obleku se mě ptal na terminál, nevěděla jsem. Ukázala jsem mu letenku a on vysvětlil řidiči, kam má jet. Zase mi nic neřekl a já nevěděla. Dovezl mě na správný terminál. Uff.
Byla jsem hrozně nadšená a hrozně zmatená, že mám takové privilegium a normálně jsem si říkala že to je sen, že jsem omdlela v letadle a zdá se mi to, protože jinak je to fakt luxus.
Hotel byl tak na 3 hvězdy, luxusní lustry a veřejné prostory, pokoje zastaralé, prodřené koberce, zašlá okna, netěsnila, lednice hučela.
Za mě top! Už stačilo jen aby zdravili a otevírali mi dveře a cítila bych se jak VIP princezna. Haha!
Ondra (Shanghai Shahai International Hotel):
Lety i s přestupem proběhly v pořádku. Z Budapešti jsme letěli z B13 na čas. Na místech byl už připravený polštářek, sluchátka a deka. Asi po hodině jsme dostali jídlo. Na výběr bylo buď beef (nudle s vepřovým) za mě super nebo sea food (omáčka s krevetami a rýže) pak mistička s ovocem. Džusík a sušenka a krabička s takovým Ceasar salátkem a houska k tomu. Asi tři hodiny před přistáním jsme dostali ještě jedno jídlo. Víceméně to stejné beef s kaši nebo kuřecí s rýži a mističky s ovocem, zeleninou, džusík. Přiletěli jsme na čas. Gate 144.
Na letišti jsem šel ne na tranfer, ale opustit letiště. Všechno dost intuitivní. Pak jsem vyplnil ty krátkodobý víza. A stoupnul si do fronty na vpuštění do země.
Všiml jsem si jedné paní, která tam dost intenzivně pobíhala s papírem a aktivně někoho hledala, ptala se tam lidí. A pak když šla kolem mě, tak na tom papíru měla moje jméno. Řekla mi (anglicky tolik neuměla, spíš to namluvila čínsky do překladače a ukázala mi to v angličtině), že ten původní hotel byl zrušenej a že mám jinej.
Bylo asi 6:30 s tím, že mě nasměrovala, odkud mi jede shuttle na hotel (nástupiště 6) a v kolik (v 7:55). Pak mi ještě pomohla s vyplněním těch víz, že tam napsala čínsky adresu toho hotelu a v klidu jsem vstoupil do země.
Prošel si pěkný a přehledný letiště.
Šel jsem do Subway vyzkoušet Alipay a v pohodě (měl jsem tam z domova přidanou Revolut Visa kartu), Cash jsem tedy nevybíral, ale kdybych jel znovu, tak bych si něco málo vybral. Atm na letišti je a výběr jsem zrušil až v posledním kroku, kdy to chtělo nějaký poplatek.
Letištní wifi fungovala i pro messenger, whatsapp ne. Když jsem zapnul expresvpn (týdenní trial verze zdarma) nebo thunder (free), tak šlo všechno v pohodě.
V 7:30 jsem šel na bus a v 7:45 se tam záhadně objevila ta paní, aby si ověřila, jestli jsem to našel a říkala mi, kdy jede poslední bus z hotelu (ten jsem nepotřeboval, jel jsem pak z města).
Na hotelu rychlej check-in. Ten hotel ještě ani není na mapách.cz, ale v pohodě, pěknej, jen tedy bez snídaně. Sprcha, spánek 8:30-13:30, což bylo super a pak mi paní na recepci zavolala taxi, které mě dovezlo asi 10min na nejbližší metro.
Lístek na MHD jde koupit celodenní asi za 18/20 juanů, ale jen v okénku, což jsem se dozvěděl zpětně. Takže jsem si koupil u automatu kartu za 30, na které bylo 20 kreditu a jezdil na to. Byl jsem v centru na Pearl Tower, pak přejel metrem k Yu Garden (zavírá v 16:30), byl jsem tam 16:50 ale i to okolí je moc pěkný, takže jsem nelitoval. Pak to prošel pesky na The Bund. V 18h je slavnostní rozsvícení města (takovej českej orloj, na kterej lidi čekají). Pak jsem došel na linku 2 v ty obchodní ulici a jel směr letiště.
Jen jsem si vystoupil a přestoupil na Maglev, což bylo pro mě cool. Na letišti byly kontroly v klidu, pak jsem pokračoval letištním metrem na gate 121.
Byl jsem 18,5h v Šangaji, uteklo to a byl to super zážitek!
Let na Zéland byl v podobném duchu jako do Šanghaje, jen jsme měli horší letadlo. Dvakrát jídlo beef s rýží (bez výběru) a párky s rýží nebo krevety s rýží a lehký turbulence. Zavazadla jsme v Šanghaji dle očekávání nedostali a v pořádku dorazily na NZ. Biosecurity je o náhodě, ale ani mě neposlali k rentgenu, prosel jsem i s načatou čokoládou a zabalenými oříšky. Obojí jsem mu ukázal a on, že v pohodě. Dost řeší turistické boty a tyhle věci na hiking.
Aplikace, které doporučuju: Alipay, AMap, Google translator (offline čínština+angličtina+čeština), Thunder VPN. Tohle bohatě stačilo.
Honza (Shanghai Shahai International Hotel):
- paní “dispečerka” od aerolinek, s mým jménem na papíře mě odchytla až u fronty na visa
- přes lámanou angličtinu a překladač jsem pochopil, že před letištěm je parkovací dům, kde jsou čekací místa na taxíky, označeno D5 na sloupu například, nešlo to minout, tam že na mě bude čekat za 20 minut auto, kdybych byl víc v pasti, určitě by mě dovedla až na místo, ale vypadala, že neví co dřív
- Thunder VPN fungovalo ok, všichni mají data na telefonech, takže i mimo signál wifi nebyl problém s překládáním
- obstojně anglicky neuměl nikdo s kým jsem se potkal, a i s překladačem je to takové hádání, co se vlastně snaží říct, když je to trochu složitejší formulace
- cestou tam mě odchytlo pět Číňanů a každý se mi pokoušel prodat odvoz taxíkem
- pak jsme se viděli ještě jednou s paní dispečerkou na parkovišti, kam vedla někoho dalšího, znova volala na číslo hotelu s tím, že auto je na cestě a mám čekat dál
- odvoz do hotelu byl osobním autem, poslaným z hotelu, stejně i nazpátek, objednáno na recepci
- check-in byl hned, jak sem přišel, cca v osm ráno
- zdarma byla i snídaně formou naber si sám
- tři hodiny dříve na letišti pro odlet takto v noci bylo zbytečně moc
- rentgen byl hned za vstupem, tak jsem si myslel, že jsem prošel kontrolou a napustil si vodu, kterou mi pak sebrali, ale jsou tam všude automaty na pitnou vodu, voda z vodovodu není ok
- co jsem četl o letišti v Šanghaji tak moc přívětivě pro spaní/čekání není uzpůsobeno, ale našlo by se tam pár míst kde by se dalo i lehnout, nevím, jak to tam vypadá za provozu přes den ale
- k vízům do Číny se snímají otisky prstů, věc kterou kdybych viděl předem tak možná zvážím, jestli vstup do Číny vůbec podstupovat
- v Aucklandu je všecko automatizováno až k deklaraci na biosecurity, tam jsem teprve vytáhl příletovou kartu. Jediné s čím byl problém bylo, že vezu zásobu léků na předpis, víc jak na tři měsice, prozíravě jsem si nechal orazítkovat papír od doktora, viz příloha, proof of funds, ani nic jiného nikdo nechtěl. Obecně na letišti všichni příjemní a snaží se pomoct, což nebývá skoro nikde. Do pasu jsem žádné razítko nedostal, všechno je evidenci elektronicky, ptal jsem se
Honza P. (Shanghai Shahai International Hotel):
Po příletu jsem strávil poměrně dost času na pasové kontrole. Nějak se jim nezdál můj pas a pořád něco zkoumali, ale nakonec mi udělili 24hodinové tranzitní vízum. Na příletech na mě bohužel nikdo nečekal. Neviděl jsem nikoho s cedulkou se svým jménem. Chvíli jsem tam bloudil, ale nic. Nakonec jsem to vzdal a odvoz na hotel si zařídil sám.
Za to si ale můžu částečně sám, protože jsem zapomněl vypnout režim letadlo. Udělal jsem to až na Zélandu a zjistil jsem, že mám několik nepřijatých hovorů a jednu SMS, které jsem moc nerozuměl.
Po příjezdu na hotel už bylo všechno v pořádku. Bez problémů mě ubytovali a rovnou jsem si domluvil odvoz na letiště. Na pokoji jsem byl sám a nechali mě tam celý den. Přijel jsem na hotel kolem 8 ráno a zpět na letiště odjížděl kolem 20:30. Jednou mi zavolali z recepce, jestli by mi nevadilo posunutí odvozu o půl hodiny.
Celý den jsem prospal a do města jsem se nakonec nepodíval, ale za to si můžu sám. Před cestou jsem strávil víkend v Budapešti s kamarádem, který mě den před odletem ukecal na pivo a noční termální lázně. Spát jsem šel až ve 3 ráno a v 7 už vstával. Na druhou stranu to mělo výhodu – po příletu do Aucklandu jsem neměl žádný jet lag a hned jsem se přizpůsobil místnímu času.
Katka K. (Shanghai Shahai International Hotel):
NZETA: Prokázání, že máme platné NZETA po nás chtěli hned na letišti v Budapešti. My jsme si zařizovali vše hodně dopředu, ale mohlo by to být asi pro někoho překvapení, že to třeba nechtějí vidět až na Zélandu, tudíž je potřeba mít zařízené a přidělené již před odletem.
Jídlo v letadle: Asi to nebude pro nikoho překvapení, nicméně jídlo v letadle bylo… nic moc. Řídila jsem se tím, že když jsem slyšela “chicken”, tak jsem si to dala, bohužel ale v jednom případě se nejspíš jednalo o kuřecí vnitřnosti s rýží a je mi špatně ještě teď když si na to vzpomenu. 🙂 Proto bych nepodcenila přípravu ani v této oblasti a nabalila si s sebou nějaké občerstvení, přece jen lety jsou dlouhé. 🙂 Co mě překvapilo, tak v nočních letech nebyl problém rozsvítit celé letadlo ve 4 ráno a začít podávat jídlo, asi bych si bývala koupila masku na oči, kdybych to věděla. Pokud spíte a nereagujete (nebo za vás spolucestující oznámí, že jídlo nechcete), dostanete samolepku na sedadlo a můžete si jídlo dát později. Na ovladači u obrazovky na sedadle je ikona panáčka, který přivolá letušku/stevarda. Kromě zmíněných kuřecích vnitřností jsme měli také vajíčka s párkem, rýži s malými krevetkami v rajčatové omáčce a nudle s kuřecím. V rámci každého jídla jsme také dostali ovoce, nějaký nápoj a bramborový salát, nebo nějakou další drobnost.
Přestup v Šanghaji: Měli jsme přestup v Šanghaji při obou směrech cesty. Docela hezky nám to vyšlo tak, že při cestě tam jsme měli salónek (zpřístupněný 3h před odletem – přičemž odlet jsme měli ve 22h večer) a při cestě zpátky jsme měli tranzitní hotel. Proto jsme se rozhodli při cestě tam si užít denní Šanghaj (a pak se pokusit spát na letišti) a při cestě zpátky večerní Šanghaj (a pospat si dopoledne v hotelu).
Bylo nám doporučené nainstalovat si VPN, zprovoznit si Alipay na placení (propojit s platební kartou) a také si stáhnout Didi taxi, což je čínská obdoba Uberu/Boltu. Měli jsme vše funkční na Android telefonu, na iOS jsme nezkoušeli. Vše lze udělat už v ČR a doporučuji to tak udělat.
Zároveň určitě doporučuji si vzít hotovost, my jsme měli v přepočtu asi 3000 CZK.
Na letišti (stejně jako skoro všude v Číně) byla fakt kosa, na letišti bylo pítko na vodu s horkou i studenou vodou, takže koupit si kelímek a čaj není vůbec špatný nápad.
Temporary entry – Čína: Nejvíc nás potrápil vstup do Číny, a to v obou případech. Po příletu je důležité jít na Arrivals (nikoli transfer) – asi by to normálnímu člověku doplo, ale po 12 hodinách v letadle téměř bez spánku jsme z toho byli zmatení. 😀
Při cestě tam jsme si vše zařizovali sami, naštěstí asi 4. člověk u přepážek pro imigrační nás navedl, jakou kartičku máme vyplnit a kam jít. Je potřeba vyplnit kartičku, která je bílá a má na sobě modrý pruh a má v názvu TEMPORARY ENTRY. Pozor, nestačí vyplnit pouze Arrival card (celá karta je modrá). Poté jsme šli do sekce, která byla od vstupu nejdále (nejvíce vpravo). Také je při prvním vstupu potřeba nechat si vzít otisky prstů. Na to mají automaty před vstupem do fronty na přepážky. Tohle samozřejmě stačí udělat pouze při první cestě, při cestě zpátky už jsou vaše otisky evidované a navázané na cestovní pas. Jsme rodina jejíž členové se jmenují Jan, Jana, Jana a Kateřina a s těmi podobnými jmény jsme měli několikrát taky příhodu, např. že byli pracovníci imigračního lehce zmatení. Stejně tak s místem narození v neexistující zemi – Československu. 🙂 Při cestě zpátky na nás v této sekci čekala paní s papírem s našimi jmény, nicméně ani ta to nevěděla, takže na to nespoléhat. Naštěstí z naší předchozí cesty jsme již věděli co a jak vyplnit.
Při cestě tam jsme po vstupu do země marně snažili využít Didi taxi aplikaci (nevěděli jsme co tam zadat jako starting point), nakonec nás odchytil nějaký Číňan, který se tvářil jakože nám s tím pomůže (měl na sobě nějakou kartičku na krku s nápisem uber, vypadalo to vlastně docela legit), ale ve finále nás prostě dal do nějakého auta a platili jsme v přepočtu asi 600 Kč za hodinovou cestu do Yu garden (kam jsme chtěli :D) v hotovosti. Bylo to OK, i když v prvních minutách v taxi jsem si říkala, proboha co jsme to udělali. 😀 Návštěvu Yu garden doporučujeme, bylo tam tolik vjemů, že jsme úplně zapomněli na únavu. Na cestu zpátky na letiště jsme již opravdu Didi využili a proběhlo to OK. Stejně tak jsme Didi využili i při cestě zpátky do Budapešti – do centra města a poté i na letiště při druhém letu.
Salónek: Salónek na letišti se nacházel u vstupu 36/39 za security kontrolou. Prokázali jsme se QR kódem z aplikace a vše bylo ok. V salónku je možnost se osprchovat, což jsme nevyužili, protože jsme s sebou neměli ručníky a netušíme, zda tam nějaké k dispozici byly. Dále tam bylo občerstvení formou bufetu, posílám fotografie, jaké jídlo jsme vybrali. Osobně doporučuji jejich polévku, uvaří vám na místě nudle, zalijí je vývarem a vy si pak dle libosti můžete přidat např. mleté maso s ochuceným olejem, to mi chutnalo moc.
Tranzitní hotel: Předem jsem si do telefonu do obrázků uložila printscreeny z aplikace od vás, abych je měla k dispozici. Jak už jsem zmiňovala, v případě tranzitního hotelu na nás čekala paní před vstupy k imigračnímu. Měla naše jména vytištěná na A4. Jak už jsem zmiňovala, nevěděla, jaké kartičky máme vyplnit. Na druhou stranu, celkem uměla anglicky, abychom se aspoň nějak pochopili. Chvilku tam zběsila lítala s našimi pasy a na nějakém automatu je skenovala. Automat pak vyplivnul arrival card s našim jménem, příjmením a číslem pasu, které tam nechala ležet jen tak, takže jsem se pak sama postarala o to, aby se to tam tak nazdařbůh neválelo, takže asi bych v tomhle ohledu doporučila být obezřetný. 😀
Potom na nás už počkala za kontrolou a dovedla nás na parkoviště, kde čekal shuttle bus do hotelu (na busu bylo napsané jméno hotelu). Jízda byla poměrně divoká a rychlá, autobus byl hodně cítit cigaretama.
Po příjezdu do hotelu, který působil jako nějaký palác, jsme byli příjemně překvapení u přepážky, kde nás checknuli a bylo nám řečeno, že můžeme v hotelu zůstat až do 10 do večera (asi nemusí být ale pravidlem, měli jsme info, že můžeme počítat s checkoutem spíš okolo 14:00) a odtud nás pak odvezou shuttlem zpátky na letiště. Manažer hotelu uměl dobře anglicky a doporučil nám, kam vyrazit, doporučil nám i metro, ale na to jsme si teda netroufli. 😀 Stejně tak na přepážce v hotelu byly moc ochotné paní, měly i ready telefon s překladačem. My jsme měli v plánu využít situace a ještě si užít večerní Šanghaj plnou světel, tak jsme celý čas nevyužili, ale pro někoho by to mohlo být skvělé. Jediné co je tady dobré zmínit, kartička do pokoje fungovala jen do 12:00, takže po tomto čase bylo potřeba si zajít zase na recepci a nechat si kartu znova aktivovat.
Dostali jsme pro 4 lidi 3 pokoje (6 postelí). Všechny pokoje byly stejné, dvě velké postele, koupelna, fén na vlasy, ručníky. Pokoje byly také celkem cítit stářím a cigaretami. V hotelu byla hrozná zima, ale v pokojích se dalo zatopit (naštěstí velice snadno přes nějaký termostat), což jsme udělali a vyrazili na snídani. U snídaně byla podobná nabídka jako v letištním salónku, nějaké nudle, polévka, spousta neidentifikovatelných věci, ale našly se tam i vajíčka, toasty, jam, máslo, ovoce. Také posílám fotografie. Moc dobré bylo “smažené nic” taková kroketa s krémem uvnitř. U salónku i hotelu jsme si vždycky nabrali od něčeho malinko, abychom vůbec zkusili, co to je, a pak jsme si případně šli přidat. 😀
Přílet na Zéland: Do deklarační karty jsme napsali úplně všechno, včetně péřových bund. 😀 Neměli jsme při vstupu na Zéland žádný problém. Kontrola však trvala dost dlouho a byli jsme na letišti asi 2 hodiny.
Zde bych dala jeden svůj tip/fuckup. Měli jsme v Aucklandu objednaný hotel po příletu, tudíž jsem se rozhodla využít služby taxi od bookingu. Booking garantuje, že na vás taxi bude čekat max. 45 minut po příletu (a nevybavuju si, že by to tam šlo nastavit předem nějak jinak), což jsme samozřejmě nestihli. Takže tuhle službu bych asi nedoporučovala. 😀 Naštěstí v Aucklandu bez problému funguje Uber, který jsme si zavolali místo toho. Pokud máte více kufrů, určitě zvolte Uber Comfort (my jsme tak neudělali, ale řidič byl hrozně punkovej a super, takže jsme ty kufry prostě nějak do auta narvali 😀 )
Vendula a Dominik (Shanghai Shahai Hotel):
Radim a Nela (Shanghai Shahai):
Anička a Terka (Primus Hotel Shanghai Sanjiagang):
Při příletu na letiště nás (mimo množství kamer) zaskočilo, že se z jednoho terminálu na druhý musíme dostat metrem. Kvůli tomu jsme tam bloudily, ale přes offline překladač nás pracovníci letiště navedli. Z Terminálu 1 jsme se teda dostaly metrem na Terminál 2, je to jedna zastávka.
A teď k cestě na hotel – my měly domluvený Primus Hotel Shanghai Sanjiagang.
Ještě než jsme se vůbec dostaly k vízům, už mi volala paní, která měla na starost naši dopravu na hotel. Nerozuměly jsme jí anglicky absolutně nic. Snažily jsme se jí vysvětlit, že jsme u víz, že si to musíme vyplnit a jít na kontrolu. Mluvila asi deset minut, domluva žádná. Žádaly jsme, ať nám pošle SMS, že jí nerozumíme. Mezi tím tato paní předala telefon druhé paní, která taky něco říkala, opět jsme ale netušily, co. Pak něco začala mumlat čínsky, to jsme pochopily, že nás asi posílá do patřičných míst :-D. Po deseti minutách nesmyslného telefonátu jsem jí telefon vypla. Potřebovaly jsme si vyplnit víza a projít kontrolou. Řekly jsme si, že se holt na hotel dostaneme třeba taxíkem, byl dost blízko od letiště.
Skvělé bylo, že jsme u víz potkaly našeho krajana, který nám doslova zachránil zádele. Tímto zdravíme Kubu a ještě jednou díky!
Vyplnily jsme tedy víza (na druhý pokus – vyplňujte BÍLÝ papír!). Prošly kontrolou… za kterou nás, světe div se, čekala ta paní co nám zařizovala odvoz na hotel (s cedulkou s našimi jmény) – ano, ta, které jsem vypla telefon. Reálně, musela na nás čekat tak dvě hodiny, takže si asi dokážete představit, že nebyla zrovna dvakrát nadšená 😀 .
Ta nám teda oznámila, že nám jede na hotel buď za hodinu a něco autobus, a nebo, že můžeme jet taxíkem. Měly jsme toho plné zuby, tak jsme souhlasily s taxíkem. Nojo, jenže to jsme netušily, že neberou karty, jen cash, a nebo můžeme platit jejich čínskou aplikací.
Naštěstí tam s námi byl Kuba, který nám půjčil 200 yenů a my se mohly dostat na hotel (pozor – v taxíku vám peníze nevrátí – musíte si někde rozměnit!). Cesta tam nás stála 40 yenů, cesta zpět z hotelu 55 yenů.
Na hotelu jsem si pak už v klidu stáhla tu jejich aplikaci (přes data a pomocí VPN) a dál jsme fungovaly přes to.
Ale věřte, že po té náročné cestě vás bude zajímat jen to, jak se dostat co nejdřív na hotel a do postele.
Takže, asi tolik k našemu přestupu v Číně. Cesta zpět z hotelu na letiště už byla bez problému.
Asi jsme si měly víc nastudovat co a jak, minimálně si stáhnout tu jejich appku na placení. Jen toho bylo před odletem tolik, že tomuto jsme už nevěnovaly pozornost.
No což. Snad se někdo další díky našemu zážitku tomuhle vyhne 😀 .
Reálně, nepotkat Kubu, tak asi nocujeme na letišti 😀 .
Erik (Ramada Shanghai Pudong International Airport East Station):
Momentálne som na hoteli v Shanghaii a VPN ma zachránila 🙂
Čo sa týka cesty na hotel, nemohlo to byť jednoduchšie. Pri vystupovaní z lietadla má už čakala letuška s mojím menom na papieri a informáciami ohľadom ubytovania. Všetko na letisku som absolvoval s ňou, pomohla mi vypísať papiere, zavolala šoféra autobusu a odprevadila ma až doňho. Autobus je free a cesta na hotel trvala nejakých 20-25 minút.
Cesta nazpet na letisko je rovnakým autobusom – ten som si zablokoval na checkine na hoteli. Na checkin stačil screenshot z apky. Škoda, že sa musím checkoutnut už o 14:00 lebo let mám až 00:15, ale aj tak to je fajn mať sa kde natiahnuť, dať si sprchu a raňajky zdarma 😍. Na izbe som zatiaľ sám.
Jediný problém bol komunikácia v anj, nakoľko veľa toho nerozumeli(či už na letisku alebo v hoteli) ale nejako sme sa nakoniec dorozumeli.
Ke spaní na letisku – boli tam miesta kde sa dalo pohodlne vyspať.
Zkušenosti cestovatelů se salonkem China Eastern v Šanghaji
D.: Protože už jsem stejný let jednou absolvovala, kdy sem aj zabookovala hotel, osprchovala se, vyspala se, a na jednu stranu to bylo fajn, sem si teď při čase stráveném jen na letišti říkala, že je to vlastně fajn, že sem fakt neměla náladu stát hodiny ve frontě na víza.
Jak ten let přilétá brzo, kolem paté hodiny, je tam otevřená jedna, dvě přepážky na 200 lidí, co se chtějí dostat ven.. a pokud člověk neni první v řadě, tak se tam unavený a nevyspaný fakt načeká.. Takže pochodit si letiště, ustlat si v klidné části haly, nic neřešit, bylo super.
Ty 3 hodiny před odletem sem šla zkusit ten salónek. Po ukázání toho screenshotu mně paní řekla, že toto není jejich salónek, ale že to je letištní salónek a poslala mě jinam. Nenaskenovala QR kód, jen soudě nějakého čínského nápisu tam. V letištním salónku sem však měla taky útrum a šla to přece jenom ještě jednou zkusit vykomunikovat tam. Paní klikla na QR kód a byla sem tam 🙂
Bufet plný jídla, pití, dokonce šáňo i víno si tam člověk mohl nalít. Jídlo čínské, vege verze trochu bída, ale taky se z toho najíst dalo.
Sprchy mají svoji speciální recepci a člověk jde do pořadníku, kdy ho pak zavolají. Já šla hned. Dostaneš celou koupelnu, jako v hotelu. Ručníky, kartáček na zuby i pasta. Času máš, kolik chceš.
Při odchodu ze salónku stála na recepci jiná paní, s kterou to už v angličtině bylo horší. Chtěla sem zjistit, jestli je přístup opravdu jen 3 hodiny před odletem, nebo se tam může kdykoliv. Paní sice řekla, že můžu jít kdykoliv, ale nechápala, že sem v salonku už byla a že tam nechcu, že chci jen nějaké info a uplně bych jí nedůvěřovala.
Za mě možnost salonku fakt super, opravdu asi lepší než hotel a byrokracie na letišti, když člověk nechce do města. Najíš se, osprchuješ se, dáš si čaj, kafe..nebo šáňo 🙂
Nejde koupit na místě kartou. Někdo to tam zrovna zkoušel. Možná hotově nebo nějaký online booking.
Rozhodně bych tuto možnost doporučila dál 😉
Máte zkušenost s přestupem v Šanghaji, Pekingu nebo jiném čínském městě? Budu moc ráda, když mi (třeba v komentářích) dáte vědět, jak to probíhalo!
Jsem cestovatelka, antropoložka a letenkářka, která věří, že i cesta je cíl. Stopem jsem projela Kanadu, žila na Novém Zélandu, putovala Himalájem, ztratila se v arabských medinách a nakoukla do desítek dalších koutů světa. Nejvíc ale miluju zapadlé řecké taverny, kde se zastaví čas. Fascinují mě příběhy lidí, které na cestách potkávám, a hledám krásu v okamžicích, kdy se svět otevře naplno. O tyhle cesty – velké i drobné – se s tebou dělím tady. A navíc přidávám tipy, jak cestovat chytře, udržitelně a srdcem – od levných letenek po skrytá místa, která v průvodcích nenajdeš.
