Čeho lidé po padesátce nejvíc litují?
Čím jsme starší, tím rychleji máme pocit, že čas utíká. A s ním přicházejí i otázky, co jsme v životě mohli udělat jinak. Podle nového průzkumu přitom lidé po padesátce nejčastěji nelitují toho, že méně spořili nebo ztratili kontakt s přáteli. Nejvíc je mrzí, že víc necestovali.
Možná to znáte sami. Člověk si říká, že na cestování bude čas později. Až bude mít více peněz. Až děti vyrostou. Až bude méně práce. Až bude vhodnější doba.
Jenže „někdy později“ se může překvapivě snadno změnit v „škoda, že jsem tehdy nejel“.
Právě cestování se podle nového průzkumu ukázalo jako jedna z věcí, kterých lidé ve vyšším věku nejvíce litují.
Kam by lidé po padesátce nejraději cestovali?
Průzkum, který si nechala zpracovat letecká společnost Icelandair, oslovil 2 000 lidí a zjišťoval mimo jiné, kam by se lidé chtěli podívat, ale nikdy se tam nevydali.
Výsledky jsou poměrně zajímavé. Na prvních třech místech mezi vysněnými destinacemi lidí starších 50 let se objevily Nový Zéland, Japonsko a Austrálie.
Do první desítky se dostaly také Kanada, Maledivy, Island, Norsko, Itálie, Egypt a Vietnam.
- Nový Zéland
- Japonsko
- Austrálie
- Kanada
- Maledivy
- Island
- Norsko
- Itálie
- Egypt
- Vietnam
Je přitom zajímavé, že seznam kombinuje velmi vzdálené exotické destinace s evropskými zeměmi. Ukazuje tak, že vysněná cesta nemusí nutně znamenat cestu na druhý konec světa. Pro někoho může být životním snem Nový Zéland, pro jiného třeba Itálie.
Nejde jen o vysněné destinace
Lidé v průzkumu nelitovali pouze toho, že se nevydali na konkrétní místa. Mnozí si zpětně přáli, aby byli během života jednoduše odvážnější a spontánnější.
21 % lidí nad 50 let uvedlo, že by si přáli častěji vyrážet na spontánní cesty a tolik všechno nepromýšlet. Dalších 17 % mrzelo, že nenavštívili místa ze svého cestovatelského seznamu přání.
A 14 % lidí by podle svých slov mělo častěji říkat „ano“ dobrodružstvím místo toho, aby dávali přednost práci.
Možná právě tady leží jedna z nejzajímavějších myšlenek celého průzkumu. Nejde jen o to, kam jsme v životě cestovali, ale také kolikrát jsme cestu odložili, protože se nám zrovna nehodila do plánů.
„Až bude správný čas…“
Co nám tedy nejčastěji brání cestovat?
U všech dotazovaných dospělých byly největší překážkou nedostatečné finance, které uvedlo 44 % respondentů. Následovaly rodinné povinnosti (24 %) a další životní priority (22 %).
Téměř každý pátý člověk (19 %) navíc přiznal, že prostě stále čeká až přijde „správný čas“.
Jenže správný čas nemusí přijít nikdy.
Vždy se může objevit další práce, rodinné povinnosti, nečekané výdaje nebo jiný důvod, proč cestu odložit.
Cestování není jen pro mladé
Touha cestovat přitom rozhodně nekončí padesátkou.
Průzkum ukázal, že více cestovat by chtělo také 42 % příslušníků generace Z a 47 % mileniálů.
Mladší generace navíc mezi svými největšími cestovatelskými sny často zmiňují zážitky, které se nedají koupit ani naplánovat jednoduše. Jedním z nejžádanějších zážitků je například pozorování polární záře.
A není těžké pochopit proč. Vidět světelné závoje tančit na noční obloze nad Islandem, Norskem nebo finským Laponskem je typ zážitku, který si člověk může pamatovat celý život.
Nikdy není pozdě začít cestovat
Z průzkumu zároveň vyplývá poměrně optimistická zpráva. 71 % dotázaných dospělých si myslí, že nikdy není pozdě dohnat to, co člověk v minulosti nestihl.
Mnozí věří, že cestování a poznávání nových míst může člověku pozitivně ovlivnit život i ve vyšším věku.
A dává to smysl. Cestování nemusí být jen o tom, kolik zemí máme na mapě odškrtnutých. Může přinést nové zkušenosti, setkání s lidmi, poznávání jiných kultur i obyčejný pocit, že jsme vystoupili ze své každodenní rutiny.
Co dalšího lidé po padesátce nejčastěji litují?
Cestování sice obsadilo první místo, ale rozhodně nebylo jedinou věcí, kterou by lidé ve svém životě udělali jinak.
Mezi nejčastější životní lítosti patřilo:
- Více cestovat
- Více spořit
- Neztratit kontakt s přáteli
- Méně se zabývat tím, co si myslí ostatní
- Více si užívat života
- Lépe pečovat o své zdraví
- Více si užít mládí
- Trávit více času s blízkými, dokud tu byli
- Naučit se druhý jazyk
- Více cvičit
- Naučit se hrát na hudební nástroj
- Častěji říkat nahlas, co člověk skutečně cítí
- Trávit více času s rodinou
- Častěji vyrazit na spontánní cestu
- Získat další vzdělání nebo kvalifikaci
- Nezůstávat příliš dlouho v práci, ve které člověk nebyl šťastný
- Být celkově spontánnější
- Navštívit vysněné destinace
- Tolik nepracovat
Možná není potřeba čekat
Výsledky průzkumu Icelandair jsou samozřejmě jen výsledky jednoho průzkumu a každý člověk má jiné životní priority. Přesto v nich lze najít jednoduchou myšlenku, která stojí za zamyšlení.
Kolikrát jsme si už řekli, že na nějakou cestu pojedeme příští rok?
Že Nový Zéland počká. Japonsko také. Že Island můžeme navštívit někdy později. Že teď není vhodná doba a že nejdřív musíme vyřešit práci, peníze nebo jiné povinnosti.
Jenže právě z takových „někdy“ se mohou postupně stát promarněné příležitosti.
Nemusíte samozřejmě okamžitě kupovat letenku na druhý konec světa. Někdy může být začátkem i obyčejný víkendový výlet, spontánní cesta vlakem nebo místo, které máte už roky na seznamu a stále jste se tam nevydali.
Protože jestli je něco, co tento průzkum připomíná, pak možná právě tohle:
Není potřeba čekat na správný čas. Stačí se rozhodnout, že už nechcete dále čekat.
Zdroj: průzkum agentury OnePoll pro Icelandair mezi 2 000 dospělými ve Velké Británii, srpen 2026 (NationalWorld, AOL).
Jsem cestovatelka, antropoložka a letenkářka, která věří, že i cesta je cíl. Stopem jsem projela Kanadu, žila na Novém Zélandu, putovala Himalájem, ztratila se v arabských medinách a nakoukla do desítek dalších koutů světa. Nejvíc ale miluju zapadlé řecké taverny, kde se zastaví čas. Fascinují mě příběhy lidí, které na cestách potkávám, a hledám krásu v okamžicích, kdy se svět otevře naplno. O tyhle cesty – velké i drobné – se s tebou dělím tady. A navíc přidávám tipy, jak cestovat chytře, udržitelně a srdcem – od levných letenek po skrytá místa, která v průvodcích nenajdeš.
