Tento článek rozebírá tyto náklady a vychází přitom z konkrétních podmínek a ceníků jednotlivých půjčoven.

Proč cena ve vyhledávači nemusí být konečná?

Většinou v ní vidíš jen samotný pronájem auta nebo karavanu. Nejsou v ní ale započítané všechny poplatky a částky, které k pronájmu půjčovna následně přidá. Zatímco u běžného pronájmu auta v Česku může být rozdíl mezi cenou v nabídce a konečnou částkou pár stovek korun, v Austrálii se tento rozdíl může vyšplhat na tisíce. A čím delší cestu plánuješ, tím víc se ten rozdíl projeví.

Těch několik položek, které najdeš níže, jsou běžné součásti australské nájemní smlouvy, jejich výše se samozřejmě v čase mění a je pouze orientační.

Kolik je spoluúčast a proč je tak vysoká?

Spoluúčast je částka, kterou při poškození vozu platíš ty, a pokud je škoda vyšší, tak až teprve pak ji hradí pojišťovna. V Austrálii se pohybuje kolem šesti tisíc dolarů, což je zhruba desetinásobek toho, na co jsme zvyklí z Evropy.

A proč jsou částky tak vysoké? To kvůli ceně dílů. Čelní sklo do moderního auta dnes není sklo, ale nosič kamer a radarů, které se po výměně musí kalibrovat, a jeho cena se vyšplhá snadno do tisíců dolarů.

Zablokují mi peníze na kreditní kartě, nebo mi je z karty strhnou?

U karavanů Ti je z karty strhnou. Kauce se strhává z kreditní nebo debetní karty v den vyzvednutí vozu, a zpátky se na kartu posílá až po skončení pronájmu. Lhůta bývá až čtrnáct pracovních dnů od skončení pronájmu.

V Evropě jsme většinou zvyklí na předautorizaci, kdy nám banka částku na kartě jen zablokuje a peníze zůstávají naše. U některých australských půjčoven je to ale jinak. Kauci skutečně strhnou z karty, často navíc s karetním příplatkem kolem 2 až 3 %. U Visa a Mastercard se ti tenhle příplatek při vrácení kauce vrátí, u American Express ne. A když ti pak peníze vracejí, do hry znovu vstoupí aktuální kurz.

Například u kauce 7 000 AUD můžeš po jejím vrácení kvůli kurzovému rozdílu a poplatkům přijít zhruba o 490 AUD. Tyhle peníze už samozřejmě zpátky nedostaneš.

Problém ale nemusí být jen v samotné částce. Peníze mohou být pryč z účtu i několik týdnů. V jednom případě trvalo vrácení kauce 7 500 AUD celých 51 dní, přestože podmínky slibovaly maximálně 30 dní. V takové situaci může pomoct chargeback u vydavatele karty, a je dobré vědět, že tahle možnost existuje, ještě než ji budeš potřebovat.

Většina půjčoven blokuje peníze na kartě klidně celý měsíc. Existují ale i opačné případy, například perthská půjčovna Allstar Camper Hire uvádí, že její kauce je 0 AUD. Při rezervaci chtějí ale zálohu ve výši 30 % a jejich smluvní podmínky si přesto vyhrazují právo kauci podle svého uvážení požadovat. A hlavně, nulová kauce neznamená nulové riziko. Standardní spoluúčast u nich stále činí 7 000 AUD.

U osobních aut bývají kauce výrazně nižší, většinou se pohybují ve stovkách dolarů, a velké půjčovny je častěji pouze zablokují na kartě. Tisícové kauce se týkají hlavně karavanů a obytných vozů.

Vyplatí se nechat si snížit spoluúčast u přepážky?

Ve většině případů ne. Rozdíl v ceně může být čtyřnásobný až desetinásobný. Australské půjčovny si za snížení spoluúčasti účtují zhruba 40 až 70 AUD za den. Varianta u Tripcover s krytím do 4 000 AUD začíná na 9,30 AUD denně a při pronájmu delším než dva týdny klesá na 5,45 AUD. Krytí do 6 000 AUD stojí od 22,10 AUD denně, respektive 12,93 AUD při delším pronájmu. Řidiči ve věku 21 až 24 let pak zaplatí přibližně o 80 % více.

Nezávislé pojištění funguje jako refundace, nikoli jako krytí přímo u půjčovny. Podmínky obvykle vyžadují písemné potvrzení půjčovny, že jste spoluúčast skutečně museli zaplatit. V praxi to znamená, že půjčovna ti nejdřív může strhnout 5 000 nebo 6 000 AUD a ty pak teprve žádáš pojišťovnu o jejich proplacení.

Musíš tedy mít dostatečný limit na kartě a počítat s tím, že peníze nemusíš dostat zpět hned. Můžou to být tři pracovní dny, ale také čtyři měsíce.

Co ti neproplatí ani plné připojištění?

Ani když si u půjčovny připlatíš za nejvyšší možnou ochranu, neznamená to, že máš pokryté úplně všechno. U australských půjčoven se opakují některé výluky poměrně často, patří mezi ně například čelní sklo, pneumatiky, podvozek pod úrovní prahů, střecha a poškození z horní strany vozu. Často se řeší také brodění nebo převrácení vozidla.

A pak je tu jedna výluka, o které se předem příliš nemluví, single vehicle accident, tedy nehoda, při které není žádný druhý účastník. Typickým příkladem je situace, kdy sjedeš z krajnice, narazíš do něčeho mimo silnici nebo ti do cesty vběhne klokan. Právě u těchto nehod mohou mít balíčky od půjčovny omezené krytí, případně je úplně vylučovat.

Tady začíná dávat smysl externí pojištění. Třeba Tripcover kryje čelní skla, světla, pneumatiky, kola, podvozek nebo poškození střechy. RentalCover i škody způsobené odletujícím štěrkem, kroupami nebo srážkou se zvířetem, což je v Austrálii samozřejmě důležitá položka, protože klokan na silnici není nic neobvyklého.

Právě tady může být rozdíl mezi drahým připojištěním přímo u půjčovny a externím pojištěním největší. Nejde jen o to, kolik za ochranu zaplatíš, ale především o to, co všechno skutečně kryje.

Cesta do Outbacku

U některých outbackových tras vám půjčovna může vjezd povolit, ale zároveň na dané cestě nemusí platit připojištění, které jste si u ní zaplatili. To znamená, že můžete mít vůz povolený pro konkrétní trasu, ale v případě nehody pořád nesete vysokou standardní spoluúčast.

Například Thrifty ti na některé outbackové trasy cestu povolí, ale ani po zakoupení jejich doplňkového krytí tam nemusí být spoluúčast snížena. Podle aktuálních podmínek Thrifty na těchto trasách vždy platí standardní, nesnížitelný Damage Recovery Fee 5 500 AUD při nehodě s více vozidly a 7 700 AUD při nehodě jediného vozidla. Thrifty výslovně uvádí, že Premium Protection ani Ultimate Protection se na těchto cestách neuplatní. Týká se to například tras Mereenie Loop, Tanami Road východně od Rabbit Flat, Spring Creek Track k Bungle Bungles, Gibb River Road, Fairfield-Leopold Downs Road nebo Duncan Highway. Tedy právě těch cest, kvůli kterým si lidé často 4×4 půjčují.

Pokud tedy plánujete cestu do australského outbacku, nestačí se zeptat, jestli na danou trasu s půjčeným autem smíte. Zjistěte si také, jaké pojištění tam platí a jak vysokou spoluúčast byste v případě nehody zaplatili. Tyto dvě věci spolu totiž nemusí vůbec souviset.

Které trasy jsou pouze na povolení, které jsou úplně zakázané a kde si musíš dát pozor na pojištění, najdeš v článku Kam s půjčeným autem v Austrálii smíš a kam ne.

Můžu se spolehnout na pojištění u kreditní karty?

Můžeš, ale rozhodně ne automaticky. Než budeš spoléhat na pojištění ke kreditní kartě, ověř si přímo u jejího vydavatele tři věci. Půjčovna ti s tím většinou nepomůže, nezná podmínky tvé karty a ani nemusí vědět, co přesně ti tvoje pojištění kryje.

1. Kolik ti pojištění skutečně proplatí. Každá karta má vlastní limity a podmínky. Nejdůležitější je zjistit, jak vysoké krytí máš pro škodu na pronajatém vozidle a jestli tento limit stačí na spoluúčast, kterou požaduje půjčovna. Pokud má půjčovna spoluúčast 7 000 AUD, ale tvoje karta kryje maximálně 5 000 AUD, případný rozdíl zůstává na tobě.
2. Jestli se pojištění vztahuje i na karavany a obytné vozy. Tohle je obzvlášť důležité. Nestačí, že podmínky mluví o „rental vehicle“. Některé pojistky mají výjimky pro karavany, motorhome, přívěsy nebo větší obytná vozidla. U campervanu proto vždy hledej přímo v pojistných podmínkách, jestli je daný typ vozidla zahrnutý.
3. Jak probíhá vyřízení škody. Zjisti si také, co se stane, když půjčovna škodu skutečně naúčtuje. U krytí spoluúčasti často funguje celý proces tak, že půjčovna nejdřív strhne částku z tvé karty a ty potom žádáš pojišťovnu o její proplacení. Podobně funguje řada externích pojištění.

To znamená, že i když máš na papíře pojištění třeba do 7 000 AUD, pořád potřebuješ dostatečný limit na kartě, abys případnou spoluúčast dokázal/a nejdřív zaplatit.

A ještě jedna důležitá věc: pojištění spoluúčasti není totéž jako kompletní pojištění auta. Může mít vlastní výluky a nemusí pokrývat škody, které už nehradí ani základní ochrana půjčovny. U australských půjčoven se například běžně setkáš s výlukami na střechu, podvozek nebo nehody jediného vozidla.

Proto bych se na pojištění ke kreditní kartě nespoléhala jen proto, že v nabídce vidíš „pojištění pronajatého auta“. Rozhodující jsou konkrétní podmínky tvé karty, typ pronajatého vozidla, výše spoluúčasti a výluky.

Pojištění je slib, že ti za určitých podmínek zaplatí, ne záruka, že zaplatí úplně všechno.

Kolik musíš mít reálně volných peněz na kartě?

U karavanu potřebuješ mít na kartě k dispozici víc peněz, než možná čekáš. A není přitom rozhodující, jestli máš kreditku nebo debetku. Důležité je hlavně to, kolik si půjčovna z karty může strhnout a jak vysokou částku na ní musíš mít k dispozici při převzetí vozu.

Například Apollo v Austrálii přijímá pro složení depozitu Visa a Mastercard, a to kreditní i debetní, stejně jako American Express. Kreditní karta tedy není automaticky podmínkou. Apollo ale zároveň upozorňuje, že na kartě musí být dostatek prostředků a že banka může účtovat vlastní poplatek za převod měny.

Kolik tedy skutečně potřebuješ? Podívej se na výši depozitu podle zvolené varianty ochrany a přidej k tomu případnou částku, kterou bys musel/a mít k dispozici v případě škody. Pokud máš například externí pojištění spoluúčasti, neznamená to, že půjčovně spoluúčast nezaplatíš. Půjčovna ji může nejdřív strhnout z karty a ty potom žádáš externí pojišťovnu o proplacení.

Proto je u každého pronájmu potřeba zjistit dvě konkrétní čísla: kolik půjčovna strhne při převzetí vozu a jak vysoká může být tvoje maximální spoluúčast. Teprve z nich poznáš, jak velký volný limit nebo zůstatek na kartě skutečně potřebuješ.

A pokud takovou rezervu na kartě nemáš, může být praktičtější připlatit si za nižší spoluúčast přímo u půjčovny. Zaplatíš sice víc za pojištění, ale nemusíš mít k dispozici několik tisíc dolarů pro případ, že by se něco stalo.

Kolik stojí mýtné a co si k němu půjčovna přirazí?

V Austrálii se na většině mýtných silnic neplatí u žádné klasické brány. Mýtné se načte elektronicky a následně se strhne z karty nebo se ti vyúčtuje přes půjčovnu. A právě tady se jednotlivé půjčovny dost liší, některé si účtují jen malý poplatek za den, kdy jsi mýtnou silnici použila, jiné mají vlastní denní tarif.

U Avisu a Budgetu je systém poměrně jednoduchý: zaplatíš skutečné mýtné a k němu 3,30 AUD za každý den, kdy jsi mýtnou silnici použil/a.

Thrifty si k samotnému mýtnému přidává 15% administrativní poplatek. Pokud jejich službu odmítneš a pak přesto projedeš mýtnou silnicí bez vlastního řešení, může se poplatek vyšplhat na 65 AUD.

U Hertzu je situace jiná. Toll Day Pass zaplatíš za každý den pronájmu, pokud si ho zvolíš, a získáš za něj neomezené používání mýtných silnic během daného dne. Například v NSW stojí 18,70 AUD za den, ve Victorii 17 AUD a v Queenslandu 13,20 AUD. Hertz zároveň nabízí i variantu, kdy se účtují skutečně projetá mýta a následně administrativní poplatek.

Na krátké cestě nebo při několika jednotlivých průjezdech tak může být denní pass zbytečně drahý. Pokud například jedeš dvoutýdenní roadtrip a mýtnou silnici použiješ jen dva dny, dává smysl nejdřív spočítat skutečné mýtné a porovnat ho s cenou passu za celou dobu pronájmu. Naopak při častém používání mýtných silnic může být pevný denní tarif výhodnější.

Proto si před převzetím auta zjisti nejen cenu samotného mýta, ale hlavně jakým způsobem ho tvoje půjčovna účtuje a za jaké dny ti přidává svůj poplatek. Rozdíl může být za delší roadtrip klidně několik desítek až stovek dolarů.

Pokud plánuješ cestu přes Sydney, Melbourne nebo Brisbane, mýtnému se pravděpodobně nevyhneš. Všechna tři města mají poměrně rozsáhlou síť placených silnic.

Naopak v okolí Cairns a v severním Queenslandu se s mýtem prakticky nesetkáš. Stejně tak ho většinou nemusíš řešit na trasách vedoucích australským vnitrozemím.

Pro představu: u 28denní cesty ze Sydney do Cairns vyšlo samotné mýtné jen na 10 AUD. To ale neznamená, že celkový účet bude stejně nízký. Půjčovna si k mýtnému může přidat vlastní poplatek za jeho zpracování, který může výslednou částku výrazně navýšit.

Takže pokud jedeš hlavně mimo velká města, mýtné pravděpodobně nebude položka, která ti rozpočet zásadně rozhodí. V Sydney, Melbourne a Brisbane už ale způsob účtování mýta stojí za pozornost.

Kolik stojí vrátit auto v jiném městě?

U karavanů má Britz jednosměrné poplatky následující. Pokud vyzvedáváš karavan v Cairns, Brisbane, Sydney, Melbourne, Hobartu nebo Adelaide a vracíš ho v jiném z těchto měst, zaplatíš 200 AUD. U vyzvednutí v Darwinu, Broome, Alice Springs nebo Perthu je jednosměrný poplatek 300 AUD, a to bez ohledu na to, kde karavan vracíš.

K tomu se u některých lokalit přidávají další poplatky. Broome má vlastní poplatek za lokalitu 900 AUD, který se účtuje při vyzvednutí nebo vrácení v Broome. Pokud karavan v Broome vyzvedneš i vrátíš, účtuje se pouze jednou. Hobart má navíc poplatek 125 AUD za vyzvednutí.

Od 1. dubna 2027 se sazby mírně zvyšují: jednosměrný poplatek na 205 nebo 310 AUD, poplatek za vyzvednutí v Broome 930 AUD a poplatek za vyzvednutí v Hobartu 130 AUD.

Drobné poplatky, které se nasčítají

Když se jich během několikatýdenního pronájmu nasčítá několik, mohou z výsledné ceny udělat stovky dolarů navíc.

Vezměme si třeba ceník East Coast Car Rentals. Za každého řidiče mladšího 25 let zaplatíš 16,50 AUD za den, další řidič stojí 11 AUD denně, maximálně však 50 AUD za celý pronájem. Oprava defektu vyjde na 55 AUD a za zpracování každé dopravní nebo parkovací pokuty si půjčovna účtuje 71,50 AUD. A pokud vrátíš auto s prázdnější nádrží, než s jakou jsi ho převzal/a, účtuje si za dotankování 5,50 AUD za litr.

Pozor na letiště

U letištních poboček si vždy zkontroluj, co přesně je zahrnuté v ceně. K základní sazbě se může přidat letištní příplatek a jeho způsob účtování se liší podle půjčovny. Srovnávač navíc nemusí jednotlivé příplatky zobrazovat stejně jako samotná půjčovna.

Nejjednodušší je proto udělat si před rezervací dvě zkušební kalkulace, jednu pro letištní pobočku a druhou pro městskou. Porovnávej až konečnou cenu za celý pronájem, ne částku za jeden den.

Kilometry nejsou vždy zdarma

U některých půjčoven si musíš hlídat, kam s autem jedeš. V Perthu to dobře ukazuje Aries Car Rental a No Birds. V základní ceně pronájmu s nimi můžeš do 500 kilometrů od Perthu. Pokud chceš vyrazit dál, například do Exmouth, Kalgoorlie nebo Esperance, zaplatíš jednorázový poplatek 150 AUD.

To je důležitý rozdíl oproti pronájmu s neomezenými kilometry. Neřešíš jen, jaké auto si půjčíš a na jak dlouho, ale také kam s ním smíš jet bez dalšího poplatku.

A podobně fungují i půjčovny, které mají pevný denní limit kilometrů. Pokud například auto dostaneš s limitem 200 kilometrů denně a každý další kilometr se účtuje zvlášť, může se na delším roadtripu výsledná částka rychle vyšplhat. Proto se při porovnávání nabídek vždy podívej nejen na cenu za den, ale také na limit kilometrů a cenu za jeho překročení.

Pokuty za porušení smlouvy

Ty nemají nic společného s poškozením auta. Jde jednoduše o situace, kdy porušíš podmínky pronájmu, třeba vjedeš do oblasti, kam s autem nesmíš.

Travellers Autobarn má ve svých podmínkách 250 AUD za porušení povinností nájemce, pokud se například prokáže jízda mimo povolené silnice, i když se na autě žádné poškození nenajde. Pokud se zjistí u Awesome Campers, že jsi s vozem jel/a do zakázané oblasti, mohou smlouvu okamžitě ukončit a účtovat 7 000 AUD za její porušení. A Burswood Car Rentals má pro překročení své povolené oblasti stanovenou sankci 1 100 AUD.

Právě tyhle částky se ve srovnávači většinou nedozvíš. Najdeš je až v podmínkách konkrétní půjčovny. A přesně proto se vyplatí je před rezervací aspoň jednou projít, zvlášť pokud plánuješ delší roadtrip mimo města.

Opravdu se dá Austrálie přejet za jeden dolar denně?

Ano. A není to žádný trik. Je to způsob, jakým si půjčovny pomáhají s přesunem aut mezi pobočkami. Po jednosměrných pronájmech jim totiž auta zůstávají na místech, kde je zrovna nepotřebují, třeba v Cairns, Darwinu nebo Alice Springs. Místo aby platily řidiče za jejich převoz zpět, nabídnou vůz cestovatelům za symbolickou cenu. Ty získáš levný pronájem a půjčovna dostane auto tam, kde ho potřebuje.

Transfercar vs. Imoova

Na australské relokace se vyplatí znát hlavně dvě platformy: Transfercar a Imoova. Na první pohled fungují podobně, ale v poplatcích je mezi nimi jeden podstatný rozdíl.

Transfercar neúčtuje rezervační poplatek a přímo uvádí, že cena zobrazená u nabídky je cena za relokaci. Pozor ale na to, že některé náklady mohou vzniknout přímo u půjčovny, například pojištění, letištní poplatky nebo další volitelné služby.

Imoova si naopak účtuje nevratný rezervační poplatek a pracuje se dvěma zálohami. První je takzvaný holding deposit, který slouží jako garance, že si vůz vyzvedneš, a vrací se při převzetí. Druhá je klasická kauce neboli bond, kterou řešíš u půjčovny a která se vrací po odevzdání vozu.

Co za jeden dolar dostaneš?

Nekupuješ si tady běžný pronájem, ale pomáháš půjčovně přesunout auto z bodu A do bodu B. Trasa, termín i čas na odevzdání jsou proto předem dané a s nabídkou se většinou nedá moc hýbat. Nabídky jsou navíc omezené a některé mizí velmi rychle.

Počítej také s omezeným počtem kilometrů. Imoova uvádí jako typický limit 100 mil, tedy přibližně 160 km denně, i když konkrétní nabídka může mít limit jiný. Za kilometry navíc pak platíš podle podmínek dané relokace.

Prodloužení je možné jen u některých nabídek a cena za další den se liší podle konkrétního vozu a trasy. Může jít o desítky až stovky dolarů za den, takže pokud chceš relokaci využít i jako klasickou dovolenou, vždy si předem spočítej, kolik tě budou stát dny navíc.

Pokud ti ale trasa i termín sedí, může být relokace opravdu jeden z nejlevnějších způsobů, jak se po Austrálii přesunout mezi dvěma městy.

Pozor na nezpevněné cesty

A ještě je tu jedna věc, kterou bych před rezervací nepodcenila. Pravidla pro jízdu mimo asfalt neurčuje Transfercar ani Imoova, ale konkrétní půjčovna, která ti auto poskytne. A její podmínky mohou být mnohem přísnější, než byste čekali.

U některých relokací je například výslovně zakázaná jakákoli jízda po nezpevněných cestách. Jinde musíš dodržet přesně stanovenou trasu a ani s autem 4×4 nesmíš sjet mimo povolené silnice. Proto si vždy otevři podmínky konkrétní nabídky. To, že je auto označené jako 4×4, ještě neznamená, že s ním můžeš vyrazit do australského outbacku.

Nezapomeň udělat při převzetí

Těch pár minut, které věnuješ kontrole auta na začátku, se ti může později pořádně vyplatit. Fotky jsou důležité, ale ještě důležitější je mít všechny existující škody zapsané v předávacím protokolu. Když se pak s půjčovnou dostaneš do sporu, máš v ruce dokument, který potvrzuje stav auta při převzetí.

1. Projdi auto společně s pracovníkem půjčovny. Nejen zvenku, ale i uvnitř. Každý škrábanec, promáčklinu nebo jiné poškození, které najdeš, nech zapsat do předávacího protokolu.
2. Protokol si vyfoť i s podpisem pracovníka. Je to jeden z nejdůležitějších důkazů o tom, v jakém stavu jsi auto převzala.
3. Natoč celé auto na video. Obejdi ho dokola a zaměř se i na místa, která se snadno přehlédnou, střechu, prahy, kola, pneumatiky nebo spodní části karoserie. Uvnitř natoč také palubní desku a stav vybavení.
4. Fotky a video si hned zálohuj. Ideálně je nahraj do cloudu, ať o ně nepřijdeš, kdyby se s telefonem něco stalo. Čas pořízení se tak dá snáz doložit.
5. Při vrácení postupuj úplně stejně. Pokud auto odevzdáváš během otevírací doby, nech si jeho stav pokud možno zkontrolovat pracovníkem půjčovny a nech si potvrdit předání. Když ho vracíš mimo otevírací dobu, udělej o to důkladnější fotky a video a uschovej si důkaz o tom, kdy a kde jsi auto odevzdala.

A co když ti přesto strhnou peníze?

Pokud ti půjčovna z karty naúčtuje částku, se kterou nesouhlasíš, nejdřív ji písemně požádej o vysvětlení a doložení důvodu účtování. Pokud se spor nepodaří vyřešit přímo s půjčovnou, můžeš se obrátit na vydavatele karty a požádat o chargeback, tedy o přezkoumání a případné zpochybnění karetní transakce.

Není to ale automatická pojistka ani záruka vrácení peněz. Vydavatel karty posuzuje konkrétní případ a bude chtít doložit, proč s účtovanou částkou nesouhlasíš. Právě proto se vyplatí mít schovaný předávací protokol, fotky, video, smlouvu i veškerou komunikaci s půjčovnou.

Co si nechat od půjčovny potvrdit písemně

Ne všechno, co ti řekne člověk u přepážky, se později snadno dokazuje. Pokud si nejste jistí některou z podmínek, zeptejte se půjčovny ještě před rezervací a nechte si odpověď poslat e-mailem. Když pak dojde na problém, máte v ruce něco konkrétního, k čemu se můžete vrátit.

Před rezervací si nechte potvrdit hlavně těchto deset věcí:

• Jaká je standardní spoluúčast u konkrétní kategorie vozu?
• Kolik stojí její snížení na den a na jakou částku pak spoluúčast klesne?
• Zahrnuje toto snížení také čelní sklo, pneumatiky, podvozek a střechu?
• Kryje i nehodu bez druhého účastníka a srážku se zvířetem?
• Existují trasy nebo oblasti, kde zakoupené snížení spoluúčasti neplatí? A pokud ano, jaká spoluúčast tam platí?
• Jak vysoká je kauce? Půjčovna ji skutečně strhne, nebo jen zablokuje? A kdy ji po vrácení vozu uvolní?
• Jaké karty přijímá a účtuje si za jejich použití nějaký příplatek?
• Jak se účtuje mýtné a kolik si půjčovna přidává za jeho zpracování?
• Kolik stojí jednosměrný poplatek a liší se jeho výše podle směru?
• Co se stane, když přiletíš se zpožděním a pobočka už bude zavřená?

Pokud plánuješ cestu do outbacku, může se stát, že zakoupené snížení spoluúčasti na některých silnicích vůbec neplatí a při nehodě ti zůstane plná spoluúčast.

Když ti půjčovna na důležitou otázku odmítne odpovědět písemně, ber to jako varovný signál. Neznamená to automaticky, že je nabídka špatná, ale rozhodně bych si předem ověřila podmínky u jiné půjčovny.

Jestli teprve vybíráš vůz a nechceš se podmínkami prokousávat sama, všechno podstatné k australskému roadtripu, tedy výběr kategorie vozu, kauce, sezona i nezávazná poptávka, je na stránce půjčení auta v Austrálii.

Plánuješ i Nový Zéland?

Pokud chceš pokračovat z Austrálie na Nový Zéland, podmínky jsou zase trochu jiné. Tam je potřeba řešit například silniční daň u některých naftových vozů, certifikaci self-contained nebo trajekt mezi Severním a Jižním ostrovem. Všechny tyhle věci najdeš v našem průvodci půjčením auta na Novém Zélandu.

A pokud tě zajímají obecná pravidla, která platí při půjčení auta prakticky kdekoli, od kontroly paliva až po focení auta při vrácení, najdeš je v průvodci jak si půjčit auto v cizině.

A když si chceš ceny nejdřív jen porovnat, na Discover Cars uvidíš nabídky víc půjčoven vedle sebe, včetně těch australských.

Reklama & spolupráce: Některé odkazy na této stránce jsou affiliate. Pokud přes ně provedeš rezervaci, můžu získat malou provizi, kterou použiju na provoz tohoto webu. Pro tebe se cena nemění.